Původ libečku lékařského můžete hledat ve Středomoří, odkud pronikl až k nám. Zatímco zahrádky ho často bývají plné, ve volné přírodě ho nenajdete. Získal lidovou přezdívku americký celer a může dorůstat výšky až dvou metrů. Patří mezi skvělé koření, které se dá přidat do polévek nebo k masu či do omáčky, jeho využití je velmi všestranné.

Lékárnička skrytá v jedné snítce libečku

Historie libečku je velice dlouhá. Řekům ve starověku dobře sloužil jako bylina určená k podpoře trávení. Proč?  Dokáže velice dobře povzbudit tvorbu trávicích šťáv.

Ovšem i v jiných oblastech je libeček velice užitečnou léčivou bylinkou. Je výrazně močopudný, což je jeho asi nejvýraznější charakteristika. K čemu ho můžete použít? Pomáhá při ledvinových potížích, je součástí ledvinových čajů.

Pozor na samostatný libečkový čaj, který není vhodné pít. Vždy by měl být libeček součástí čajových směsí, protože sám o sobě může ledviny podráždit. Působí také nutkání k častějšímu močení, jeho příliš velké dávky mohou vést k pálení při močení, bolestem v podbřišku. Proto s dávkováním libečku buďte opatrní.


Jestliže rozemletý kořen smícháte se lněným, panenským olivovým nebo třeba sezamovým či mandlovým olejem, vzniklá kašička může být výborným lékem na kožní onemocnění a plísně. Libeček také pomáhá proti pigmentovým skvrnám na pokožce. Rozetřete usušený kořen libečku s olejem a směsí potřete skvrny.  
 

Jaké další léčivé účinky nabízí?

  • Umí mírně rozpouštět močové a žlučové kamínky.
  • Čistí krev a celý lidský organismus.
  • Dokáže rozproudit krevní oběh, stává se pomocníkem při srdečních chorobách.
  • Účinné je jeho působení také při dně, revmatismu, artróze, potížích s klouby.
  • U žen se hodí při nepravidelné menstruaci.
  • Navíc je i pro obě pohlaví afrodiziakem, protože překrvuje oblast pánevního dna.
  • Posiluje imunitu organismu.
  • Je lékem při nechutenství.
  • Odstraňuje plynatost.
  • Má dobrý vliv na svalstvo i nervovou soustavu.


Věděli jste, že se libeček hodí i v domácnosti, kde dokáže pohltit různé pachy? Ve středověku se proto jeho snítky běžně věšely ve světnici. Ze stejných důvodů – aby pohltil zápach – se vkládal i do bot.  Proti zápachu z úst zase pomůže rozkousaný list, tenhle recept můžete zkusit i dnes.

Libeček probouzí sexuální touhu

Libeček prokrvuje pánevní oblast. Takový zvýšený přítok krve je užitečným povbuzovatelem sexuální touhy jak u mužů, tak u žen.

Pozor však na použití libečku v těhotenství a při kojení. Během doby očekávání potomka ani při jeho kojení by ženy libeček rozhodně konzumovat neměly. Účinky libečku na pánevní dno, které se překrvuje, jsou v těhotenství nebezpečné, protože může dojít až k potratu. Rostlina také může v období kojení snižovat tvorbu mléka.

Kořen libečku má největší sílu na jaře

Největších účinků dosahuje kořen libečku, který ale musíte vykopávat pouze v určitou dobu. Nejvhodnější je se po kořenu libečku porozhlédnout brzy zjara, kdy má největší sílu. Jestliže ale tuto dobu promeškáte, zkuste na podzim ve chvíli, kdy rostlině už uschnou listy. Důležité ale je hned po sklizni kořen očistit, nasekat na kousky a nechat usušit při pokojové teplotě.

Ovšem kromě kořene samozřejmě můžete používat i listy a semena. Sklízet obojí je možné od května do listopadu. Sklizené očistěte a usušte. Nejideálnější je přirozené schnutí, ale pokud trváte na použití sušičky, nenastavujte v ní vyšší teplotu než 40 °C.

Využít můžete také infračervenou sušičku Yden, která suší stejným způsobem, jako když sušíte na sluníčku. Zároveň umožňuje nastavení optimálních teplot sušení od 35°C do 70°C.

Semena libečku se hodí do salátu i pálenky

Jak už jsme zmiňovali, využití v kuchyni je velmi široké: hodí se do polévek, salátů i omáček, může se přidávat k masu na pečení. Kromě toho se oddenky dají kandovat. Čerstvý kořen se také dá oloupat a vložit do polévky a vařit s ní. Případně se plody odkvetlého libečku nebo i jeho snítky mohou využít i do nakládané zeleniny, kde zvýrazní její chuť. Pokud semínka rozdrtíte, můžete jimi dochutit různé zeleninové saláty nebo třeba vařenou rýži. Dají se použít i do těsta na chleba nebo na různé domácí celozrnné pečivo.

Také je možné semínka vsypat do skleněné lahve, zalít kvalitní pálenkou a nechat louhovat. Následně scedit. Látky vyloužené do pálenky vytvoří velmi dobrý žaludeční likér. Ovšem ze semen je možné připravit i nálev bez alkoholu, kdy drcená semena přelijete vroucí vodou a necháte asi 15 minut louhovat. Tekutina potom pomáhá při odvodňování a čištění organismu. Nálevová kůra by ale měla trvat maximálně měsíc, pak je dobré si dát přestávku.

Tip pro vás: Pokud si nevíte rady, co s libečkem, klidně ho můžete použít na úplně stejné účely, na které běžně používáte petrželovou a celerovou nať. Na libečkovou nať a její kuchyňské použití nedají dopustit hlavně Francouzi, ale také Němci.

Mladé čerstvé lístky si můžete natrhat i na chleba s máslem. Ovšem staré listy nikoli, ty už mohou být příliš hořké, proto dávejte pozor a sbírejte listy libečku ještě před odkvětem, kdy jsou mladé a šťavnaté. Stejně tak můžete libeček odšťavnit. Chybu stejně tak neuděláte pro zvýšení svých funkcí i s vínem.

Jak si libeček vypěstovat doma

Libeček lze pěstovat buď ze sazeniček, nebo ze semen. Výsev semen je vhodný buď na podzim do pařeniště, nebo na jaře v březnu přímo na zahrádku na slunné místo (popř. do polostínu) do humézní kypré půdy s vysokým obsahem živin.

Další možností je pěstovat libeček doma pomocí hydroponie. Jedná se o aktivní pěstování rostlin bez půdy v minizahrádkách Tregren, které se o rostlinku postarají sami. Dodají rostlině potřebné světlo, vláhu a kyslík. Vy pouze doplňujete vodu a cca jednou za 3 týdny živiny.

Libeček je nutné pravidelně sestříhávat. Libeček vám vydrží i několik let.